obr. 1 – první mapa Rockallu publikovaná ve 141. čísle Geografického žurnálu (The Geographical Journal), březen 1975, sestavená G. S. Hollandem a R. A. Gardinerem podle fotek britského letectva (Royal Air Force) z roku 1970 (podle autorů není zcela přesná, její orientace vzhledem k magnetickým anomáliím v okolí Rockallu také ne). Kolečko v přerušované čáře značí světlo ve vztahu k odstřelené části.

---

obr. 2 - 5 – čtyři horizontální pohledy na Rockall, ze čtyř světových stran (podle orientační mapky) – z východu, severu, západu a jihu. Na obr. 4 je patrná Hallova římsa, na obr. 4-5 je vidět (nefunkční) navigační světlo na vrcholu. Na obr. 2-5 jsou zachyceny kolonie ptactva a vrstvy řas. Autorem fotografií je Andy Strangeway.

---

obr. 6 – orientační poloha Rockallu

---

obr. 7 – tvarované schéma Rockall Plateau a Rockall Through s mapou: v jihovýchodním rohu je kus Irska, severněji od něj pak některé ostrovy Vnějších Hebrid; v severovýchodním rohu dno stoupá k Faerským ostrovům; fyziografické útvary: RB = Rockall Bank, FD = Feni Drift (Ridge), RT = Rockall Trough, FI = Faeroe Islands, HRB = Hatton-Rockall Basin, HB = Hatton Bank (podle Ocean Drilling Program)

---

obr. 8 - 9 – grafy znázorňující úhrn srážek (v hodnotách dělených deseti), teplotu vody při hladině a teplotu vzduchu při hladině; rychlost a maximální rychlost větru v oblasti Rockall Plateau (zaměření na Rockall samotný. (podle Atlas okeanov, 1977)

---

obr. 10 – povrchové proudy severozápadně poblíž Velké Británie (1 – Rockall Bank; 2 – Hatton Bank; 3 – George Bligh Bank; 4 – Lousy Bank; 5 – Bill Bailey’s Bank; 6 – Rosemary Bank; 7 – Faeroe Bank; Blacker, 1982)

---

obr. 11 – hlubinné proudy Rockall Through a Rockall Plateau s naznačeným původem (LOB – Lorien Bank; PAP – Porcupine Abbysal Plain; Stroker, 1998)

---

obr. 12 – schéma původu vod v Rockall Through (řez západ-východ; Blacker, 1982)

---

obr. 13 – hrubé nákresy rozpadu oceánského dna západně od Britských ostrovů od konce jury: (a) Na konci jury leží ve starohorách vzniklá oblast zemské kůry (Rockall, R, mikrokontinent) mezi Irskem a Grónskem. Oceánské dno se začíná rozestupovat mezi Pyrenejským poloostrovem a Labradorským mořem. (b) Od spodní do střední křídy rozpínání mořského dna oddělilo Rockall od Britského šelfu, ale posléze přestalo a zanechalo Rockall Through (RT). (c) Trojitý uzel zlomů se objevil v Biskajském zálivu v období kolem 80 Ma, Španělsko se začíná otáčet. (d) V Paleocénu (60-65 Ma) vzniká nový zlom, který odděluje Rockall od Grónska (podle Moores, 1997)

---

obr. 14 – hrubé nákresy usazenin zobrazující vývoj od středních do svrchních třetihor 1 – prodloužený násypový usazeninový nános; 2 – těsněný usazeninový nános; 3 – usazeninové vlny; 4 – proudění u dna (a dřívější, b dnešní); 5 – návěj o přelomu eocén/oligocén; 6 – ložiska spodního oligocénu; 7 – návěje z přelomu miocén/holocén; 8 – vložené nánosy; 9 – oblasti původu sedimentů; 10 – oblasti někdejší souše; 11 – oblasti erodované spodními proudy; 12 – nejzazší hranice ledového pokrytí v pleistocénu; zkratky: HS – Hebridský šelf; RT – Rockall Through; IB – Islandská kotlina; HB – Hatton Bank; HRB – Hatton-Rockall Basin; RKB – Rockall Bank; GBB – George Bligh Bank; LB – Lousy Bank; AD – podmořská hora Anton-Dohrn; BBB – Bill Bailey’s Bank; FB – Faeroe Bank, FS – Faeroe Shelf; WTR – Wyville-Thomson Ridge; RB – Rosemary Bank; a - eocén/oligocén, b – miocén/holocén (Stroker, 1998)

---

Fotografie mořského dna na Rockall Bank v hloubce mezi 135 a 165 m. Plocha fotografie je asi 1 m čtvereční. Všechny ryby jsou druh Argentina Sphyraena. (Blacker, 1982)

obr. 15 – jemný korálový písek s malými oblázky, jsou vidět dvě křehké hvězdice (ophiuroid)
obr. 16 – jemný korálový písek s malými oblázky
obr. 17 – písek a kameny, kameny podporují faunu hub a některých zvířat
obr. 18 – skála a kameny, malé kolonie korálů a hub rostou na skalách

---

obr. 19 – výskyt korálu (c) Lophelia pertusa (Blacker, 1982)

---

obr. 20 – mapa Británie z roku 1771 od francouzského mořeplavce Kerguelena (mj. objevil Kergueleny)

---

obr. 21 – kresba zachycující první přistání na Rockallu roku 1811

---

obr. 22 – kresba vedoucího lodi Endymion T.Harveyho zachycující Rockall při jeho objevu roku 1810

---

obr. 23 – kresba Rockallu na straně 81 v knize A Vertebrate Fauna of the Outer Hebrides (J. A. Harvey-Brown & T. E. Buckley, 1889; Zvířena obratlovců Vnějších Hebrid)

---

obr. 24 – dánský parník Norge, který roku 1904 narazil do útesu Helen’s Reef poblíž Rockallu; potopil se – ztráty na 635 životů

---

obr. 25 – dvojitá pohlednice z expedice na Rockall francouzské lodi Pourquoi-pas?, která byla vedena pod záštitou Ministerstva pro námořnictví (fr.) roku 1921

---

obr. 26 – plaketa připevněná ke skále roku 1971 při příležitosti připevnění navigačního světla:

Stanoviště Spojeného království
Světelný maják
Červen 1971

-

Site of United Kingdom
Light Beacon
June 1971

---

obr. 27 – strážní budka s vlajkou britského námořnictva (Royal Navy) a se dvěma plně vystrojenými námořníky; nad nimi světelný maják

---

obr. 28 – pohled na skalisko v době pobytu čtyř aktivistů Greenpeace – nápis Žádnou další ropu, Spojené národy! (United Nations No new oil); nad nápisem jejich příbytek (bezpečnostní buňka); nad ní vlajka při této příležitosti vyhlášeného státu Vlnozemě (oficiální český název; Waveland); na vrcholku skály navigační světlo s připevněnými solárními panely

obr. 29 – pohled seshora

obr. 30 – dva aktivisté uvnitř bezpečnostní buňky (přes kterou se v době bouří přelévala voda Atlantiku)

obr. 31 – bezpečnostní buňka a její ukotvení ke skále (dvanácti desetitunovými řemeny), se třemi z aktivistů

obr. 32 – vlajka Vlnozemě vztyčená na Rockallu, pod ní tři z aktivistů za časů dobrého počasí

obr. 33 – čtyři aktivisté Greenpeace (z leva: Al Baker, David Sims, Peter (?) a Meike Huelsman) před vyplutím

obr. 34 – solárně poháněné výstražné navigační světlo připevněné organizací Greenpeace na skálu před odjezdem, připevněné v noci z 26. na 27. července roku 1997; nápis zní:

Světelný maják Rockall

Nech slunce a vítr
dělat, co dělají sami
A ropu nech na dně
pod vlnami

Greenpeace
Červenec 1998

-

Rockall Solar Beacon

Let the sun and wind
do their work
Leave the oil beneath
the waves

Greenpeace
July 1998

---

obr. 35 – hrubý nákres požadavků Dánska, Irska, Islandu a Spojeného království na plošinu Rockall Plateau. V roce 1988 podepsalo Irsko a Spojené království dohodu Continental Shelf Agreement, která vymezuje hranice šelfů těchto dvou států – zelenožlutá čára; tzv. „schodovitá“ (‘staircase‘). (podle islandského serveru Utanríkisráðuneytið)

---

obr. 36 – změna hranic výhradní hospodářské zóny vymáhané Spojeným královstvím vzhledem k ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu roku 1997; plná čára značí hranici před ratifikací, přerušovaná čára značí změnu hranice vzhledem k ratifikaci (Symmons, 1998)

---

obr. 37 – výřez z mapy světa od Mercatora publikované roku 1618 v Amsterdamu. Kromě Rockallu (Rookol) jsou zde znázorněny navíc smyšlené ostrovy Brazil, Flandria a Frislandt (na severním okraji).

---

Textové přílohy

text 1 – úryvek z knihy Útržky z cest (Fragments of Voyages and Travels) napsanou kapitánem Basilem Hallem a vydanou roku 1831; výňatek z kapitoly VI. – Rockall, ve které dále mj. pojednává o první expedici na ostrov. (Během té padla hustá mlha, takže ze člunů u Rockallu nebylo vidět na loď (Endymion), která křižovala kolem. Když se člunům podařilo lodě těsně k soumraku dosáhnout a ptali se, proč nestříleli, aby je mohli najít po zvuku, kapitán jim odpověděl: „Nestříleli? Proč, posledních pět nebo šest hodin jsme nedělali nic jiného, než pálili do vzduchu každých deset minut!“):

Jednoho pěkného podzimního rána, asi týden poté, co jsme vyrazili křižovat z Lough Swilly na sever od Irska, byla na závětrné straně ohlášena loď. Všichni jsme se okamžitě zvedli, ale nemohli jsme se shodnout, ani o jakou loď se jedná, ani kterým směrem pluje. Nakonec jsme se však přeci dohodli: že to bude nejspíš briga s bílými horními a tmavými spodními plachtami – pravda, divné, ale byla to ta nejlepší teorie, kterou jsme byli s to vymyslet – a že se jí vydáme v patách. Z počátku nám bylo divné, že se nepokouší o únik, posléze jsme ale zjistili, že jsme se ve skutečnosti jali pronásledovat kus skály – žulový blok jen tak na volném moři; dál od pevniny než, jak se domnívám, jakýkoliv jiný ostrov, ostrůvek nebo skalisko podobně titěrných rozměrů.

Tato pouhopouhá skvrnka na vodní hladině – proto se jeví na ní plouti – je pouze 70 stop vysoká a nemá víc jak 100 yardů v obvodu. Ta nejtenčí špička tužky by ji musela zaznačit na mapě, aby nebyl tento ostrov nijak zveličen. Leží ne méně než 184 mil od Svaté Kildy, nejvzdálenějšího z ostrovů Vnějších Hebrid, 290 mil od skotského pobřeží a 260 mil od Irska. Jeho jméno je Rockall a je dobře znám těm obchodníkům z Baltu, kteří plují kolem na sever. Ostrov je složen z tmavé žuly, avšak seshora je pokryt povlakem bílým jako sníh, neboť je po věky útočištěm nesčetných mořských ptáků, a bývá proto zaměňován s lodí pod plnými plachtami. Během jediné plavby jsme si jej několikrát spletli, ačkoli jsme již znali jeho pozici.

---

text 2: Mořské právo (výtažek ze smluv OSN, definice a vysvětlení pojmů):

(2.1.): podle Úmluvy Organizace spojených národů o pevninském šelfu – (United Nations Convention on the Continental Shlef), sepsané v roce 1958:

Pevninský šelf (Continental Shelf)
- mořské dno (a půda pod ním) podmořských oblastí přiléhajících k pobřeží státu (ale až za hranicí výsostných vod) do hloubky 200 m nebo (pod tímto limitem) do hloubky, která dovoluje využívání jeho zdrojů
- každý pobřežní stát zde má svrchované právo na výzkum, využití neživých složek přírodních zdrojů (a nepohyblivých živých organismů) na oceánském dně a v jeho podloží (půdě pod ním)

(2.2.): podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu – (United Nations Convention on the Law of the Sea), sepsané v roce 1982:

Výsostné vody (Territorial sea)
- kromě samotné půdy a vnitřních vod (popřípadě vod mezi jednotlivými ostrovy ostrovního státu) má každý pobřežní stát právo na dalších 12 nm výsostných vod kolem pobřeží státu, které si (do této hranice) určí sám

Přilehlá zóna (Contiguous zone)
- dalších 12 nm od vnější hranice výsostných vod státu

Výhradní hospodářská zóna (Exclusive Economic Zone)
- vodní plocha za hranicí výsostných vod nepřesahující však vzdálenost 200 nm od pobřeží státu (odkud je měřena šířka výsostných vod)
- každý pobřežní stát zde má svrchované právo na výzkum, využití, zachování a řízení žijících i neživých složek přírodních zdrojů na oceánském dně, v jeho půdě (pod ním), a ve vodách nad ním
- každý stát má povinnost při aplikaci svých práv a povinností nad tímto územím brát ohledy na práva a povinnosti ostatních států

Pevninský šelf (Continental Shelf)
- podmořské oceánské dno a jeho podloží na území pod hladinou moře až do konce pevninského šelfu nebo do vzdálenosti 200 nm od břehu, pokud šelf této vzdálenosti nedosahuje; včetně jeho svahu; nezahrnuje však dno hlubokého oceánu
- hranice pevninského šelfu nesmí překročit 350 nm od břehu, nebo 100 nm od hloubkové vrstevnice 2500 m
- každý pobřežní stát zde má svrchované právo na výzkum a využití neživých složek přírodních zdrojů (a nepohyblivých živých organismů) na oceánském dně a v jeho půdě (pod ním)
- práva pobřežního státu na pevninský šelf nijak neovlivňují vody nad ním (jsou to tedy dvě na sobě navzájem právně zcela nezávislé složky)
- pobřežní stát má výsostné právo na pověření a řízení vrtání pevninského šelfu za jakýmkoli účelem

Volné moře (High Sea)
- vodní plochy, které nezahrnuje žádná z výše uvedených (tedy vnitřní vody a vody mezi ostrovy ostrovních států, výsostné vody a vody výhradní hospodářské zóny)
- jakýkoliv stát má právo na výzkum, rybaření, přelet, navigaci, na vytvoření umělého ostrova a položení kabelu (to vše za míruplným účelem)
- žádný stát nemá právo na zahrnutí těchto vod do svého suverénního území

Ostrov (Island)
- přírodně utvořená oblast země obklopená vodou, která je i za přílivu nad její hladinou
- kromě případu uvedeného v následujícím bodě jsou kolem každého ostrova určeny výsostné vody, přilehlé zóny, výhradní hospodářská zóna i pevninský šelf
- skály, které člověk nemůže obývat, nebo nemohou vydržovat vlastní ekonomický život, nemají právo ani na výhradní hospodářskou zónu ani na vymezení pevninského šelfu