Rockall v „kostce“

Podle slov Jamese Fishera je Rockall tím nejosamocenějším skaliskem všech oceánů.

Velice dobře jej také vystihuje citát pana Williama Rosse z roku 1971: „Více lidí přistálo na Měsíci nežli na Rockallu.“

Fotka Rockallu ze zimy roku 1943.

Rockall je skalisko o základně zhruba 25 × 30 metrů čnící z bouřlivých vod Atlantiku asi 450 kilometrů západně od skotského pobřeží do výšky kolem 20 m. Není zde žádná půda, žádný zdroj sladké vody a žije zde pouze několik bezobratlých a dočasně ptáci.

Na této mapce z programu GoogleEarth je patrná poloha Rockallu. Nachází se asi 300 kilometrů západně od nejbližší souše, souostroví Svaté Kildy, která náleží Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

Historie

Rockall je znám obyvatelům západního pobřeží Skotska a severního pobřeží Irska již odedávna, o čemž svědčí jeho role v mnohých pověstích a vůbec místní mytologii. Znám byl pod různými jmény jako například „Rokol" nebo „Rokal".

Je jistá pravděpodobnost, že skálu navštívil již v šestém století irský mnich Svatý Brendan. První písemná zmínka o Rockallu pochází od Skota Martina Martina, který ve své knize Late Voyage To Saint Kilda z roku 1698 uvádí: „a odtud dále leží Rokol, malá skála šedesát starých mil na západ od Svaté Kildy; obyvatelé těchto ostrovů ji nazývají Rokabarra." Šedesát starých mil je asi 330 kilometrů, což je asi pouze o 30 kilometrů více, než je skutečná vzdálenost těchto ostrovů.

Oficiálně byl však objeven až 8. srpna 1810 britskou lodí Endymion, a od té doby se užívá název Rockall.

Jeho poloha uprostřed otevřeného oceánu na cestě mezi Evropou a Amerikou skýtá mnohá nebezpečí pro lodě. První zaznamenané ztroskotání roku 1686 mělo za následek ztrátu asi 250 životů. Při čtvrtém, posledním ztroskotání parníku Norge zde položilo život asi 550 lidí.

Rockall jako součást Spojeného království

Od první expedice roku 1811 jich sem bylo z různých důvodů vedeno mnoho, za zmínku stojí minimálně jedna z roku 1955: Čtyři muži sem byli vysláni, aby zabrali ostrov pro Spojené království. Bylo tak učiněno z důvodu zamezení případné špionáže testování prvních britských vedených střel na Hebridách.

Po splnění všech ceremonií si tito čtyři muži, spuštění na ostrov z helikoptéry 18. září 1995, stoupli do pozoru. Jejich velitel, Desmont Scott, prohlásil: „Ve jménu Jejího veličenstva královny Alžběty II. tímto zabírám vlastnictví nad zdejším ostrovem jménem Rockall." Od té doby jej považuje Spojené království za svůj.

         
Zde můžete vidět rituály zabrání Rockallu Spojeným královstvím – vztyčení vlajky a umístění plakety dokumentující tento počin. Na ní stojí:
„Zmocněním Jejího veličenstva Alžběty II., z boží vůle královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav, hlavy Britského společenství (Commonweatlh) a ochránkyně víry, v souladu s pokyny Jejího veličenstva datovanými 14. září 1955, byl dnešního dne proveden výsadek na tento ostrov jménem Rockall z HMS Vidal. Vlajka byla vztyčena a vlastnictví nad ostrovem vyřčeno ve jménu Jejího veličenstva. – R. H. Connel, kapitán, HMS Vidal, 18. září 1955.“

Geologie

Rockall sám je nejvyšším vrcholkem vyhaslé sopky, dnes zatopené, jediným neustále čnícím nad hladinu. Je složen z žuly, má však velice specifické složení – jedna zdejší odrůda, obzvláště bohatá na železo-hořčíkové minerály, dostala dokonce jméno rockallit, neboť se jinde na světě prakticky nevyskytuje.

Biosféra

Žije zde pouze několik bezobratlých živočichů jako roztoči nebo vířníci. Dočasně používají skalisko k odpočinku také mořští ptáci jako racek, buřňák, terej nebo alkoun. Po stěnách skály se rozprostírají mořské řasy.

Zde je jediná podrobná mapa Rockallu, zhotovená pány Hollandem a Gardinerem roku 1975. Je vytvořena podle fotografií, podle autorů je nutno brát ji s rezervou. Orientace skaliska vůči světové růžici rovněž nemusí být přesná, neboť okolo Rockallu se vyskytují anomální magnetické vlny. Ani výška skaliska se nedá přesně určit, vzhledem ke kolísání vodní hladiny. To se pohybuje v rozsahu metrů i za klidného počasí. Východní strana má asi 31 m při hladině, severní 25.
Původně ostrý vrcholek byl roku 1971 odstřelen, aby tak vznikla plošinka pro následnou instalaci navigačního světla. Tato plošinka je na mapce patrná.

Pohled na Rockall ze západu. Zde je jasně patrná jediná vodorovná plošina, nazvaná roku 1955 po objeviteli ostrova jako Hallova římsa, zde je vidět výstražné navigační světlo. Instalované roku 1972, vyměněné roku 1998, ale v současné sobě nefungující. Západní strana je jedinou pozvolnou stranou skaliska, můžete zde vidět ptactvo. Dále jsou z této fotky patrné řasy – hnědé při hladině a zelené místy až k vrcholu. Bílý povlak je zhruba 1 milimetr tlustá vrstva guána, vzniklého z ptačích exkrementů.

Původ Rockallu

Jak již bylo zmíněno, Rockall je vrcholem vyhaslé podmořské sopky zvané Helen’s Reef. Ta však není podmořská doslova. Přepokládá se, že v době, kdy soptila, tedy asi před 60 miliony let, byla na souši. Tato hora totiž vybíhá z podmořské lavice Rockall Bank, která byla v druhohorách a snad i začátkem třetihor mezi tehdejší Evropou a Amerikou jako takzvaný mikrokontinent. Podmořská lavice Rockall Bank je součástí podmořské plošiny Rockall Plateau, která se v té době, tedy asi před 60 miliony let, odtrhla od Grónska. Je spíše Amerického nežli Evropského původu, a Rockall se po této stránce rozhodně nedá zařadit k Evropě.

Ropa a politické spory

Předpokládá se, že pod touto plošinou Rockall Plateau se nachází bohatá naleziště ropy. O její využívání vznikl spor mezi čtyřmi státy – Spojeným královstvím, Irskem, Dánskem (díky Faerským ostrovům) a Islandem. Podle Úmluvy OSN o mořském právu mají na využívání pevninského šelfu Rockall Plateau právo všechny čtyři země, a logicky tím mezi nimi vzniká konflikt. Rockall sám je britský. Kromě zabrání z roku 1955 to potvrzuje také The Island Of Rockall Act z roku 1972, který začleňuje Rockall do Skotska. Zároveň se Rockall nachází ve 200 mílové zóně od Spojeného království. Je bezpochyby britský.

Pokud by byl Rockall uznán jako ostrov, Rockall Plateau náleží rovněž Spojenému království. V této smlouvě je ovšem také odstavec, který říká, že skály, které člověk nemůže obývat, nebo nemohou vydržovat vlastní ekonomický život, nemají právo na generaci kontinentálního šelfu.

Nejspíš z tohoto důvodu byl na skalisko roku 1985 vyslán expert na přežití Tom McClean, který zde ve speciálním příbytku pobýval po 40 dní. Čas trávil čtením a kreslení vlajky Spojeného království na vrchol skály. Měl tak pravděpodobně dokázat příslušnost ostrova ke Spojenému království a rovněž obyvatelnost ostrova. Ta však uznána nebyla.

Zde vidíte mapu požadavků všech čtyř států na plošinu.

Greenpeace

V roce 1997 zde na protest proti využívání ropy bydleli dobrovolníci Greenpeace. Cituji jednoho z protestujících: „Obsazením Rockallu vyžadujeme jeho moře pro planetu a všechny její lidi. Nikdo nemá právo uvolnit zdejší ropu do našeho ohroženého ovzduší."

Aktivisté vyhlásili globální stát Waveland, jehož vlajka je vidět na tomto obrázku. Do něj se mohl prostřednictvím internetu přihlásit každý a stát se tak jeho občanem. Nicméně projekt pokračoval pouze do roku 1999, kdy zkrachovala společnost jej podporující. Protesty byly ignorovány.

Řešení sporů

Jednání mezi diplomaty Spojeného království, Irska, Dánska a Islandu o rozdělení Rockall Plateau probíhají od roku 2001, kdy byla uspořádána první konference na toto téma v Reykjavíku.

Odsud můžete nahoru, nebo například na úplnou verzi.