text 2: Mořské právo (výtažek ze smluv OSN, definice a vysvětlení pojmů):


(2.1.): podle Úmluvy Organizace spojených národů o pevninském šelfu – (United Nations Convention on the Continental Shlef), sepsané v roce 1958:

Pevninský šelf (Continental Shelf)
- mořské dno (a půda pod ním) podmořských oblastí přiléhajících k pobřeží státu (ale až za hranicí výsostných vod) do hloubky 200 m nebo (pod tímto limitem) do hloubky, která dovoluje využívání jeho zdrojů
- každý pobřežní stát zde má svrchované právo na výzkum, využití neživých složek přírodních zdrojů (a nepohyblivých živých organismů) na oceánském dně a v jeho podloží (půdě pod ním)


(2.2.): podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu – (United Nations Convention on the Law of the Sea), sepsané v roce 1982:

Výsostné vody (Territorial sea)
- kromě samotné půdy a vnitřních vod (popřípadě vod mezi jednotlivými ostrovy ostrovního státu) má každý pobřežní stát právo na dalších 12 nm výsostných vod kolem pobřeží státu, které si (do této hranice) určí sám

Přilehlá zóna (Contiguous zone)
- dalších 12 nm od vnější hranice výsostných vod státu

Výhradní hospodářská zóna (Exclusive Economic Zone)
- vodní plocha za hranicí výsostných vod nepřesahující však vzdálenost 200 nm od pobřeží státu (odkud je měřena šířka výsostných vod)
- každý pobřežní stát zde má svrchované právo na výzkum, využití, zachování a řízení žijících i neživých složek přírodních zdrojů na oceánském dně, v jeho půdě (pod ním), a ve vodách nad ním
- každý stát má povinnost při aplikaci svých práv a povinností nad tímto územím brát ohledy na práva a povinnosti ostatních států

Pevninský šelf (Continental Shelf)
- podmořské oceánské dno a jeho podloží na území pod hladinou moře až do konce pevninského šelfu nebo do vzdálenosti 200 nm od břehu, pokud šelf této vzdálenosti nedosahuje; včetně jeho svahu; nezahrnuje však dno hlubokého oceánu
- hranice pevninského šelfu nesmí překročit 350 nm od břehu, nebo 100 nm od hloubkové vrstevnice 2500 m
- každý pobřežní stát zde má svrchované právo na výzkum a využití neživých složek přírodních zdrojů (a nepohyblivých živých organismů) na oceánském dně a v jeho půdě (pod ním)
- práva pobřežního státu na pevninský šelf nijak neovlivňují vody nad ním (jsou to tedy dvě na sobě navzájem právně zcela nezávislé složky)
- pobřežní stát má výsostné právo na pověření a řízení vrtání pevninského šelfu za jakýmkoli účelem

Volné moře (High Sea)
- vodní plochy, které nezahrnuje žádná z výše uvedených (tedy vnitřní vody a vody mezi ostrovy ostrovních států, výsostné vody a vody výhradní hospodářské zóny)
- jakýkoliv stát má právo na výzkum, rybaření, přelet, navigaci, na vytvoření umělého ostrova a položení kabelu (to vše za míruplným účelem)
- žádný stát nemá právo na zahrnutí těchto vod do svého suverénního území

Ostrov (Island)
- přírodně utvořená oblast země obklopená vodou, která je i za přílivu nad její hladinou
- kromě případu uvedeného v následujícím bodě jsou kolem každého ostrova určeny výsostné vody, přilehlé zóny, výhradní hospodářská zóna i pevninský šelf
- skály, které člověk nemůže obývat, nebo nemohou vydržovat vlastní ekonomický život, nemají právo ani na výhradní hospodářskou zónu ani na vymezení pevninského šelfu